Pomoravský okruh (Pomoravlje)
Pomoravský okruh (, cyrilicí Поморавски округ) je administrativní jednotka v Srbsku. Je jedním z osmi okruhů statistického regionu Šumadija a Západní Srbsko. Na jihu sousedí s Rasinským okruhem, na jihovýchodě s Nišavským a Zaječarským okruhem, na východě s Borským okruhem, na severovýchodě s Braničevským okruhem, na severozápadě s Podunajským okruhem, na západě se Šumadijským okruhem a na jihozápadě s Rašským okruhem. Je pojmenován podle řeky Velké Moravy, která zde prochází, respektive jejího údolí nazývaného jako Pomoravlje.
V roce 2011 zde žilo 214 536 obyvatel. Rozloha okruhu je 2 614 km². Správním střediskem a největším městem Pomoravského okruhu je město Jagodina, které je zároveň dvacátým pátým největším srbským městem a žije v něm asi 37 tisíc obyvatel. Dalšími městy s více než deseti tisíci obyvateli jsou Paraćin a Ćuprija.
V Pomoravském okruhu se rozkládají nížinatá údolí řek Velká Morava a Lugomir, ale současně i pohoří Gledić, Homolje a Juhor. Nejvyšší vrchol okruhu, Beljanica, dosahuje nadmořské výšky 1 339 metrů nad mořem a je tak nejvyšším vrcholem pohoří Homolje. Nejvýznamnějšími řekami jsou kromě Velké Moravy řeky Belica, Grza, Lugomir, Osaonica a Resava. Okruhem prochází též srbská dálnice A1.
V roce 2011 zde žilo 214 536 obyvatel. Rozloha okruhu je 2 614 km². Správním střediskem a největším městem Pomoravského okruhu je město Jagodina, které je zároveň dvacátým pátým největším srbským městem a žije v něm asi 37 tisíc obyvatel. Dalšími městy s více než deseti tisíci obyvateli jsou Paraćin a Ćuprija.
V Pomoravském okruhu se rozkládají nížinatá údolí řek Velká Morava a Lugomir, ale současně i pohoří Gledić, Homolje a Juhor. Nejvyšší vrchol okruhu, Beljanica, dosahuje nadmořské výšky 1 339 metrů nad mořem a je tak nejvyšším vrcholem pohoří Homolje. Nejvýznamnějšími řekami jsou kromě Velké Moravy řeky Belica, Grza, Lugomir, Osaonica a Resava. Okruhem prochází též srbská dálnice A1.
Mapa - Pomoravský okruh (Pomoravlje)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |